Historie školy

Dne 1.9. 1977 byla škola slavnostně otevřena s počtem 510 žáků, kteří se začali učit v 19 třídách a v 5 odděleních školní družiny. Na škole bylo celkem 41 zaměstnanců. Pro práci zde byl vybudován dostatek vyhovujících kabinetů a odborných učeben. 

Nelze se nezmínit o prvním řediteli školy panu Ladislavu Močkovi, který byl ředitelem až do roku 2000. Je nepochybně jeho velkou zásluhou, že již od prvních krůčků si škola budovala vlastní tvář a dobré jméno. 

O rok později školu navštěvovalo již 690 žáků a vyučování probíhalo ve 23 třídách a 6 odděleních školní družiny.Výrazně vzrostl počet zájmových kroužků a dalších školních aktivit. Patrně největší počet žáků byl zaznamenán ve školním roce 1979/80, kdy se začalo vyučovat ve 30 třídách a 10 odděleních ŠD. K definitivnímu rozdělení na 13. ZŠ a nově dobudovanou 14. ZŠ došlo k 15. říjnu 1979. Počet tříd se rázem snížil na 22. V několika následujících letech se počet žáků, tříd a zaměstnanců vcelku stabilizoval. Učitelský sbor se samozřejmě obnovoval, někteří odcházeli na jiná působiště, noví učitelé přicházeli. Žáci se pravidelně účastnili různých soutěží a olympiád, byla organizována kulturní vystoupení, sběrové soutěže a další mimoškolní aktivity. Pravidelným oživením školní práce se staly výjezdy do ŠvP a lyžařské kurzy. Jak čas plynul, jak se naše společnost dočkala výrazných demokratických změn, tak se i naše školství obecně setkalo s novými trendy , které se dotkly i naší, tehdy ještě 13. ZDŠ Březenecká. 

Do dalších " nových" kroků byla škola materiálně a personálně dobře vybavena. Důležitým faktorem pro plnění kvalitní výchovně vzdělávací práce se stala především ochota všech pracovníků školy vytvořit zajímavé prostředí pro žáky s tím, že "jejich" škola je v nejlepším slova smyslu kvalitně vybaví do praktického života. V praxi to znamenalo stále častěji zařazovat aktivnější a efektivnější formy výuky. Jistým pokusem bylo, že od šk .r. 1990/91 probíhala výuka v tzv. praktických a studijních třídách či v samostatné třídě se zaměřením na výuku moderní gymnastiky nebo dočasné založení tzv. vyrovnávací třídy. Ukázalo se však, že ne vše nové musí být nutně to nejlepší. 

Významným rokem byl rok 1993, kdy škola přešla do právní subjektivity, řada oblastí školy doznala jiné koncepce. 

V tomto roce se podařilo realizovat celkovou rekonstrukci sportovního areálu školy včetně prostorné travnaté plochy, antukové běžecké dráhy a celkově nejbližšího okolí školy. Tento komplex je dodnes naší velkou chloubou, byť vyžaduje poměrně pravidelnou náročnou údržbu. 

Neustálá pozornost byla průběžně věnována rekonstrukci školní budovy a celkové modernizaci vybavení jednotlivých tříd a interiéru školy. 

Další změna byla zaznamenána od školního roku 1996/97, kdy bylo poprvé využito bezbariérového přístupu pro tělesně postižené žáky. V daném roce byli integrováni 2 žáci. Vybudováním příjezdových komunikací, sociálních zařízení a výtahu se škola stala jedinou školou tohoto druhu nejen v chomutovském okrese. Pro možnost vzdělávání handicapovaných žáků se otevřely nové možnosti. Dnes integrujeme další žáky, kteří mají k dispozici nejen výtah, ale i výtahovou plošinu. 

V tomto roce si škola slavnostně připomněla 20. výročí svého vzniku. Byla připravena školní akademie a velmi příjemné setkání všech bývalých i současných pracovníků. Při této příležitosti jsme rádi konstatovali, že bylo vykonáno mnoho záslužné práce. Řada bývalých žáků se ráda vrací a je velmi lichotivé, že na školní léta rádi vzpomínají a většinou nešetří slovy chvály. 

Škola si stále velmi dobře vede v kvalitním obsazováním a umísťování žáků v různých soutěžích a olympiádách. Je nutné poděkovat většině vyučujících za jejich iniciativu při přípravě žáků. Tradičně velmi dobrých výsledků je dosahováno ve sportovních soutěžích. Chválíme především talentované fotbalisty. Bohužel však je nutno konstatovat klesající zájem žáků o organizované zájmové kroužky. 

Velmi pozitivně hodnotíme již tradiční zajišťování letních aktivit školní družiny, části pedagogů,ale i dalších pracovníků školy. Jsou organizovány letní tábory, které se setkávají s velkým zájmem nejen dětí, ale i rodičů. 

Poměrně zásadní změnu v organizaci školy přinesl školní rok 2001/02, kdy v rámci optimalizace sítě škol v Chomutově došlo ke zrušení 14. ZŠ 17. listopadu , a tím i k následnému sloučení obou škol. Školní rok jsme zahájili nárůstem počtu žáků, tříd a celkového počtu pracovníků. Počet tříd vzrostl na 26, počet žáků na 678, počet pracovníků na 59. Nelze však opomenout, že tento celkový nárůst s sebou přinesl i jisté problémy. Především bylo velmi náročné účelně využít veškeré kapacity školy. Byly nově zrekonstruovány některé učebny, nově vybudována další oddělení školní družiny, sborovna pro větší počet pracovníků. Bylo rovněž nutné nastoupit na " jednu společnou loď." 

Myslím, že se vcelku snahou pracovníků podařilo vytvořit kvalitní podmínky pro plnění každodenních úkolů. K celkovému zhodnocení tohoto kroku ještě nenadešel v dané době příslušný čas. 

Soustavná pozornost byla věnována nejen modernizaci prostor školy, ale k dalšímu estetickému vylepšování učeben, chodeb, školních družin. Rovněž si zaslouží zmínky velmi pěkné prostředí školní jídelny. 

Je nutné ještě zdůraznit, že díky pochopení zastupitelů města Chomutova se podařilo v průběhu prázdnin roku 2004 v objektu školy vybudovat výtahovou plošinu, která je schopna převážet tělesně postižené žáky i do II. patra. Bezesporu jde o další vstřícný krok k plnohodnotnému zapojení těchto dětí do výchovně vzdělávacího procesu. Je třeba zmínit nezastupitelnou roli asistentek, které o zmíněné děti v průběhu dne pečují. 

Malý krůček z historie do současnosti

Dosud se počet tříd na škole "drží" na čísle 26. Počet žáků se stále pohybuje nad 620, v roce 2011 přišlo 1.září do školy dokonce 645 žáků. Počet pracovníků se pohybuje kolem 65. Nutno konstatovat, že i přes některé personální změny je stále "jádro" pracovníků stabilní. Někteří odchází za mateřskými povinnostmi, ale většnou se vracejí zpět, někteří odešli do zaslouženého důchodu. 

Od roku 2007 učíme podle vlastního Školního vzdělávacího programu - HARMONIE. Jde nám stále o harmonický rozvoj osobnosti. Vštěpujeme žákům, že se učí pro sebe a svůj vlastní život, ne pro "jedno" zkoušení, známku či rodiče. Někteří tuto skutečnost chápou, někteří ne. Jsme jako pedagogové trochu smutní z toho, že někteří žáci nemají zájem o učení. Jsme ještě smutnější z toho, že se neustále zhoršuje kázeň a respekt žáků, jejich spolupráce s vyučujícími. Nejhorším syndromem je však zhošující se spolupráce s některými rodiči. 

Přes řadu negativ však musíme stavět na velké řadě pozitiv. Velmi lichotivý je stálý zájem rodičů o zapsání jejich dětí na naši školu. Snažíme se nabízet i řadu zajímavých akcí v podobě různých projektů, především třídních a školních. Na škole působí i divadelní spolek NAHOĎ, který stále rozšiřuje nabídku svých představení. Vytváříme kvalitní podmínky pro rozvoj různých sportovních aktivit. Před Vánocemi tradičně rozsvítí velký ohňostroj prostranství před hlavním vchodem. 

Přejme si, aby stejně rozzářené byly oči a dušičky našich žáků, jejich rodičů, pedagogů a vlastně všech zaměstnanců školy. 

Mgr. Jitka Červená, ŘŠ